Proč studovat dějiny umění?

• Staneš se skutečným odborníkem v jednom z nejatraktivnějších oborů.

• Budeš se pohybovat v zajímavém prostředí muzeí, galerií a aukčních síní.

• Sáhneš si na největší poklady lidské civilizace.

• Dostaneš šanci spatřit originál Mony Lisy, prozkoumat slavná florentská díla či vstoupit do neveřejných prostor Ermitáže.

• Navštívíš významná místa, která pro většinu z nás zůstávají uzavřena.

• Díky svým vědomostem procestuješ svět a bude o tebe zájem.

• Budeš mít schopnost zprostředkovat zážitek z umění ostatním.

Proč studovat v Olomouci?

• Budeš studovat v jednom z nejkrásnějších měst České republiky a skryté perly Evropy, v barokní Olomouci.

• Budeš se potkávat s těmi nejlepšími odborníky v oboru od nás i ze zahraničí.

• Zažiješ opravdový studentský život ve městě s jedinečnou studentskou atmosférou.

• Vydáš se studovat do zahraničí a budeš si moci vybrat. Máme totiž navázaná partnerství s celou řadou univerzit.

• U nás se budeš moci specializovat a soustředit se na to, co tě baví (architektura, sochařství, malířství, fotografie nebo design).

• Seznámíš se s inovativními umělecko-historickými metodami, vezmeme tě na exkurze, semináře, konference.

• Už během studia si uděláš praxi v jedné z našich spřátelených institucí
a zvýšíš si tak kvalifikaci!

• Staneš se součástí naší velké univerzitní rodiny, staneme se ti druhým domovem a i po studiích se k nám budeš vracet.

•  Můžeš se zařadit mezi velikány. Zdejší katedru dějin umění profilovali takoví odborníci jako Václav Richter, Rudolf Chadraba či Milan Togner.

Co u nás můžeš studovat?

• Obor Teorie a dějiny výtvarných umění v bakalářském programu

• Obor Teorie a dějiny výtvarných umění v navazujícím magisterském oboru

• Obor Teorie a dějiny výtvarných umění v doktorském programu

 

 

Co pro to musíš udělat?

1. Nejpozději do konce února nám poslat přihlášku ke studiu.

2. Přijet za námi do Olomouce složit test všeobecných studijních předpokladů a ve druhém kole test z historie, dějin umění a kultury.

3. V případě úspěšného složení přijímacích zkoušek nastoupit v září ke studiu.

 

Kde se uplatníš?

• Můžeš se stát kurátorem či památkářem v soukromém nebo státním sektoru.

• Můžeš nastoupit do diplomatických služeb jako kulturní atašé.

• Můžeš se věnovat obchodu s uměním v soukromém sektoru nebo znalectví.

• Můžeš vést a spravovat muzea, galerie či knihovny.

• Můžeš šířit své vědomosti na středních či vysokých školách.

• Můžeš se stát součástí badatelských a vědeckých týmů.

• Můžeš pracovat jako odborník na kulturu v médiích, nakladatelstvích či uměleckých agenturách.

Kdo tě bude učit?
prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

Jmenuji se Rostislav Švácha, je mi 63 let, mám titul profesora a v tuto chvíli vedu katedru dějin umění. Vyučuji na ní dějiny architektury doby baroka a doby moderní včetně současné a těmito obory se zabývám i ve své vědecké práci. Architektura mě kupodivu zajímala už od dětských let, a to jako diváka, nikoliv jako potenciálního architekta. O pražské moderní architektuře mi vyšla kniha v elitním americkém nakladatelství MIT (The Architecture of New Prague, 1995), tam jsem s kolegy vydal i knihu o slavném českém marxistickém teoretiku umění Karlu Teigovi (1999). V poslední době hodně spolupracuji se svými žáky z olomoucké katedry, například na knihách Sial (2010) nebo Naprej! (2012). Ač nerad, musím často vstupovat do sporů o dnešní stavby; snažím se například zabránit tomu, aby v Olomouci vyrostl třetí ošklivý mrakodrap.

Dott. Jana Michalčáková

Pocházím z Moravy, ale dějiny umění jsem vystudovala v Itálii na římské univerzitě Sapienza. V Římě, ve městě, kde má každý historii a umění kolem sebe, jsem si mohla ujasnit, jak je umění, coby součást každodenního života, důležité. A to nejen to dnešní, ale i to z dob dávno minulých. A pokud se na umění dokážeme podívat i přes moderní technologie, které nám dnešní vědecký pokrok skýtá, práce historika umění dostává nový, fascinující rozměr. Na Katedře dějin umění UP Olomouc se věnuji architektuře středověké Evropy a Itálie a středověkým výtvarným technikám a snažím se o konstruktivní sblížení umění a nových technologií.

doc. Martin Pavlíček, Ph.D.

Pro studium dějin umění jsem se rozhodl ve třetím ročníku střední průmyslové školy strojnické. Díky tomu jsem se rázem stal jedním z nejhorších studentů, protože jsem doma četl výhradně knihy o umění. Každopádně, i díky vzdělaným přátelům, jsem do tajů mého nového zájmu pronikl natolik, že jsem byl přijat ke studiu na zdejší univerzitě. Můj zájem od počátku směřoval k baroknímu umění a sochařství, kterému se věnuji i dnes. Ovšem, jak stárnu, objevuji stále nové a nové oblasti mého krásného oboru, jejichž poznávání mě naplňuje radostí. Věřím, že se to může povést i Vám!

doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.

Na Univerzitě Palackého jsem vystudoval dějiny umění. Působím na katedře dějin umění a zajímám se o dějiny architektury střední Evropy v 19. a 20. století, o dějiny památkové péče, o historiografii dějin umění a historickou muzeologii. Mám také zkušenosti s působením v redakčních radách vědeckých časopisů, s pořádáním výstav (již sedmnáct let připravuji výstavy pro Slezské zemské muzeum; největší projekt byla „slezská tetralogie“ let 2011–2015 se čtyřmi výpravnými katalogy), vydal jsem několik monografií a řadu článků věnovaných nejen architektuře, ale také péči o kulturní dědictví, ochraně památek a aktuálním tématům, jakým je vztah novostavby k historickému prostředí; zajímám se o marginalizovaná témata, například o vztah české společnosti ke kulturnímu odkazu Němců v českých zemích. V této oborové specializaci zúročuji svou osobní zkušenost, neboť pocházím z historického území tzv. Sudet.

doc. PhDr. Jana Zapletalová, Ph.D.

V prvním ročníku jsem zjistila, že dějiny umění jsou o něčem úplně jiném, než jsem si myslela. Tak jsem se dala na studium latinské filologie. Až později, díky lásce k italské kultuře, jsem si našla cestu zpátky. Nejraději se svými studenty pozoruji italské umělce, kteří v 17. století vandrovali Evropou a živili se malováním fresek nebo modelováním štuků. A že jich bylo! Jen v Čechách a na Moravě jsou jich stovky. Nesleduji a neinterpretuji jen jejich díla, což je standardní práce historika umění. Baví mě studovat, jak tito umělci žili, jak se u nás domlouvali, jak byli vzájemně provázaní, jaké volili strategie získávání zakázek nebo jak cestovali přes Alpy. Sním o tom, že se jednou vydám v jejich stopách.

A další...
Možnosti studia v zahraničí:

V rámci programu Erasmus+ se můžeš ucházet o zahraniční studijní pobyty na univerzitách v Německu, Irsku, Francii, Itálii, Rakousku, Polsku a na Slovensku